Z Wádí Rum do Petry, to je skoro 70 kilometrů pěšky pouští......V únorovém 25ti až 30ti stupňovém počasí to docela jde. Člověk šlape měkkými dunami, po písku, který je tvrdý jako beton, po skalách i ve větrem zvířeným pískem, který se nedá dýchat....

A pak ty večeře a snídaně u beduínů v pouštních stanech..., to je zážitek. Už i tady mají přenosné wifi, takže se v pustině můžete ve stanu i kouknout na Premier League..... a že tu chlapi fandí......

Jen ženy jsou někde poschovávané.... to máte jako v Colombovi..... paní Colombová existuje, ale nikdo ji nikdy neviděl :-)